Dětská pokožka a její charakteristika

Během našich životů se charakter kůže neustále mění a stárne spolu s námi. Projevy stárnutí závisí na mnoha aspektech, jako např. naše životospráva, prostředí a podnebí, ve kterém žijeme, psychický, fyzický a zdravotní stav. Nezanedbatelné jsou také dědičné dispozice a způsob, jakým se o svou kůži staráme. O jejím vzhledu se rozhoduje již od raného dětství, většinou to však podceňujeme.

Dětská kůže má svá specifika, nepředstavuje zjednodušenou verzi kůže dospělého jedince. Pokožka kojenců a batolat při dotyku připomíná sametově hebký povrch broskve. Kůže novorozeneců je výborně hydratovaná. Obsahuje více než 80% vody, proto je více náchylná na vznik edémů a mokvání. Přes tenkou vrstvu pokožky ze škáry prosvítají krevní vlásečnice a zbarvují ji do růžova. Systém melaninové ochrany pokožky je ve stádiu vývoje a tvorba pigmentu je snížena, proto je kůže citlivější na sluneční záření. Nicméně dětská pokožka a její obranyschopnost je teprve ve stádiu vývoje a je mnohem náchylnější na projevy vnějšího prostředí, tím pádem je i reaktivnější a zranitelnější. Z tohoto důvodu jsou na jejím povrchu častěji pozorovatelné bakteriální infekce a záněty. Kůže obsahuje málo podkožního tuku, přičemž spojení pokožky se škárou ještě není pevné. Rohovina je tenká a málo odolná, řídká a nesouvislá. Při neúměrném tlaku a tření mohou vznikat otlaky i puchýře. Nešetrné zacházení jako drsné utírání a čištění, stahování kůže o plenku a kůže o kůži při pohybech, způsobují tzv. dermatitidu z odření.

Mazové a potní žlázy jsou také ještě málo aktivní. Kyselý kožní film u kojenců je nedostatečný a jeho hodnota pH kolísá od hodnoty pH 5,7 (hřbety rukou) až po pH 6,4 (čelo, kštice, třísla) a je vyšší než v pozdějším věku. Mazové žlázy se ustálí v 13. - 15. týdnu života, ale vylučování mazu začíná hned po narození a je regulováno většinou mateřskými androgenními hormony. Se zvýšenou produkcí mazu souvisí tvorba akné novorozence / lat. acne neonatorum /, které však vymizí přibližně po 4. měsíci od narození. Druhé období nadprodukce mazu začíná až v pubertě a je ovlivněno vlastními hormony dospívajícího. Apokrinní potní žlázy jsou sice vyvinuty již při narození, ale funkčně se uplatňují až v pubertě. Potní žlázy začínají vylučovat pot od 3. dne po narození, nejprve na obličeji, později na dlaních. První dva dny se novorozenci nepotí. Pocení závisí na teplotě okolí, zvyšuje se při krmení, při pláči a horečce. Snížená je i její neutralizační schopnost, z čehož vyplývá lehčí poškození alkáliemi (např. mýdlo, voda z vodovodu, zbytky pracích prostředků v tkaninách). Na místech neustále drážděných agresivní močí a stolicí vzniká tzv. plenková dermatitida. Tyto kožní onemocnění postihují cca 50% dětí, nejvíce mezi 9. až 12. měsícem. Pokožka se stává červenou, šupinatou, křehkou a svědivou. Onemocnění zhoršují dráždivé látky. Za těžší stádium se považuje onemocnění atopickou dermatitidou s různorodými ekzematickými projevy. V teplém prostředí se daří zejména kvasinkám, které jsou původci bolestivých opruzenin. Postiženými bývají ohybové lokality pod koleny, v loketních jamkách, na zápěstích, na krku a obličeji, očních víčkách a kolem očí, kolem kotníků. Není nijak neobvyklé, že si dítě postižená místa škrábe, čímž přispívá ke vzniku a rozšiřování dalších ran. Postižení se nesmí zanedbávat a potřebuje vhodné ošetření, v opačném případě může přetrvávat celý dětský věk až do dospělosti. Kožní film je slabý i během předškolního a raného školního věku. S postupným vyzráváním imunitního systému souvisí i odlišný průběh některých chorob (např. tuberkulóza), ale i mnohých nemocí s nejasnou příčinnou, probíhají u dětí jiným způsobem než u dospělých (např. psoriáza). Některé klinické formy bakteriálních a kvasinkových onemocnění se vyskytují dokonce pouze u dětí.

U donošených zdravých novorozenců je kůže měkká s vráskami, pokryta mastnou, žlutobílou hmotou / lat. vernix caseosa /, která se skládá z mazu a odlupujících se buněk. Po jejím odstranění se kůže novorozenců začne fyziologicky více loupat. Toto olupování vrcholí koncem prvního týdne. Větší šupiny a rozpraskaná kůže však mohou signalizovat poruchy rohovění. Cévní systém a termoregulační mechanismy nejsou u novorozenců ještě zcela vyvinuté. Krátce po narození děťátka se zjeví na povrchu kůže červeně zabarvené části / erytém /, které jsou způsobené zánětem a trvají jen několik hodin. Po jejich vymizení často vystupují krajkově prosvítající rozšířené cévy / lat. lived reticularis /, které se zvýrazňují vlivem chladu. Kromě výše uvedených se mohou vyskytovat i edémy na dorsálních (zadních) plochách rukou a nohou. V důsledku zvýšené bilirubinémie bývá od druhého dne kůže ikterickou / lat. icterus neonatorum / s maximem změn do 4. dne. Pigmentace je snížena, ale některé oblasti (areola mammae, linea alba, Scrotum) mohou být tmavěji pigmentované. Vlasový porost plodu / Lanugo / je nahrazen jemnými chloupky. Nehty jsou vyvinuty, prorůstají okraj lůžka. Kůže nedonošených dětí je jemnější, průsvitnější, hladší a bez vrásek. Často přetrvává lanugo. Prsní bradavky jsou menší, prsní žlázy se nedají nahmatat, rozdíly v pigmentaci nejsou mírné. Nehty nedosahují okraj lůžka.

Skladbou se liší kůže novorozenců a kojenců od kůže dospělých tím, že keratinocyty jsou polygonální a přibližně stejně velké, Stratum corneum je tenčí. Kolagenová vlákna tvoří přibližně 90% všech formovaných složek vaziva, jsou jemnější a s přibývajícím věkem se stávají méně rozpustnými. Elastická vlákna jsou přítomna ve větším množství a uspořádána jiným způsobem a pravděpodobně se liší i kvalitou od elasticity vláken kůže dospělých. Větší elastičnost dětské kůže je podmíněna spíše touto odlišnou kvalitou než jejich množstvím. Základní hmota obsahuje více kyseliny hyaluronové. Fibrocyty jsou početnější. Po narození jsou vlasy a obočí vyvinuté, ale 80% vlasových folikul je v klidové fázi. V prvních týdnech po narození vlasy postupně vypadávají a nahrazují se novými. Kožní cévy nejsou zcela vyvinuty v prvních dnech života; zejména subpapilární síť nabývá definitivní podobu až ve 4. měsíci věku.

Literatura
HOJEROVÁ J., BOSKOVIČOVÁ E.: Kozmetika, zdravie, krása, Ako si vybrať kozmetiku – Plat4M Books, s.r.o. Bratislava 2015
BUCHVALD, J., BUCHVALD, D.: Dermatovenerológia. Sap – Slovak Academic Press, s. r. o., Bratislava, 2002.
DOMORÁKOVÁ, I. Koža. Cutis, Integumentum commune. In:POMFY, M., MECHÍROVÁ, E., DOMORÁKOVÁ, I., TÓTH, Š., VESELÁ, J., JONECOVÁ, Z., DANKOVÁ, M.: Mikroskopická anatómia - Elektronická učebnica pre medikov. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Košice 2009.
JUNQUEIRA, C. L., CARNEIRO, J., KELLEY, R. O. Základy histologie. 7. vydanie. Nakladatelství a vydavatelství H & H., Jinočany. 1999

 

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení