Bezpečnost kosmetických výrobků

Přidáno: 20.10.2016 09:32:50 Počet shlédnutí: 420

20 Říjen 2016

Bezpečnost kosmetických výrobků

Bezpečnost kosmetických výrobků

Kosmetické výrobky by měly být bezpečné za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití a z hodnocení rizik by neměla vyplynout přípustnost rizika pro lidské zdraví. Prezentace kosmetického výrobku a zejména jeho tvar, vůně, barva, vzhled, balení, označení, objem nebo velikost by neměla ohrozit zdraví a bezpečnost spotřebitelů tím, že by mohlo dojít k záměně za potraviny. Jejich vlastnosti se mohou jevit jako jiné, než ve skutečnosti jsou a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů.


Aby bylo možné jasně stanovit povinnosti, měla by být pro každý kosmetický přípravek určena odpovědná osoba, která je usazena v rámci Společenství. Zajištění sledovatelnosti kosmetického přípravku v celém dodavatelském řetězci přispívá ke zjednodušení a zefektivnění dozoru nad trhem. Účinný systém sledovatelnosti usnadňuje práci orgánů dozoru nad trhem při dohledávání hospodářských subjektů. Je však třeba určit, za jakých podmínek lze považovat distributora za odpovědnou osobu. Distributorem jsou všechny právnické nebo fyzické osoby ve velkoobchodě i maloobchodě v rámci přímého prodeje spotřebitelům. Povinnosti distributorů by proto měly být přizpůsobeny konkrétní úloze a činnostem každého takového hospodářského subjektu.


Kosmetický přípravek dodávaný na trh musí být bezpečný pro lidské zdraví, je-li použit za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek, přičemž se bere v úvahu zejména jeho prezentace včetně souladu se směrnicí 87/357 / EHS; označení; návody k použití a likvidaci; jakýmkoli dalším údajům nebo informacím poskytnutým odpovědnou osobou určenou. Na trh mohou být uvedeny pouze výrobky, ke kterým je určena právnická nebo fyzická osoba ve Společenství jako "odpovědná osoba". Tato odpovědná osoba zajistí dodržování příslušných povinností stanovených v legislativě v této oblasti. V případě kosmetického přípravku vyráběného ve Společenství, který se následně nevyváží a nedováží zpět, je odpovědnou osobou výrobce. Výrobce však může formou písemného pověření za odpovědnou osobu pověřit osobu usazenou ve Společenství, která toto pověření písemně přijme. V případě dovezeného výrobku je odpovědnou osobou za konkrétní kosmetický výrobek, který uvede na trh, každý dovozce výrobku. Dovozce také může formou písemného pověření za odpovědnou osobu uznat osobu usazenou ve Společenství. Distributor je odpovědnou osobou v případě, že uvádí kosmetický přípravek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo výrobek, který je již uveden na trh, změní způsobem, který by mohl ovlivnit jeho soulad s platnými požadavky. Překlad informací o kosmetickém přípravku, který je již uveden na trh, se nepovažuje za úpravu přípravku, která by jej mohla ovlivnit. Pro účely účinného dozoru nad trhem by měla být informační dokumentace k výrobku snadno přístupná příslušným orgánem členského státu, ve kterém se složka nachází, na jediné adrese ve Společenství.


Mělo by se vysvětlit, které informace mají být dostupné příslušným orgánům. Tyto informace by měly zahrnovat veškeré nezbytné údaje týkající se identifikace, jakosti, bezpečnosti pro lidské zdraví a udávaných účinků kosmetického přípravku. Především informace o přípravku by měly zahrnovat zvláště zprávu o bezpečnosti kosmetického přípravku a zprávu o provedení posouzení bezpečnosti. Aby byly výsledky neklinických studií bezpečnosti prováděných za účelem posouzení bezpečnosti kosmetického přípravku porovnatelné a vysoce kvalitní, měly by být v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství.


Z důvodu účinného dozoru nad trhem by určité informace o kosmetickém přípravku měly být oznámeny příslušným orgánům. Ve snaze umožnit rychlé a účinné lékařské ošetření v případě problémů by se důležité informace o složení výrobku měly předložit také toxikologickým střediskům a obdobným institucím.
Obecná zásada odpovědnosti výrobce nebo dovozce za bezpečnost výrobku by se měla podpořit prostřednictvím zákazů některých látek, které jsou uvedeny v přílohách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických prostředcích.


Pokud se prokáží škodlivé vlastnosti látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CRM), kategorií 1A, 1B a 2 jejich použití v kosmetických přípravcích by mělo být zakázáno. Jelikož však určitá nebezpečná vlastnost látky nemusí vždy nutně představovat riziko, měla by existovat možnost povolit použití látek klasifikovaných jako látky CMR kategorie 2, pokud byly tyto látky v závislosti na expozici a koncentraci za vhodné pro použití v kosmetických prostředcích. Pokud jde o látky klasifikované jako látky CMR kategorie 1A nebo 1B, měla by ve výjimečných případech, kdy tyto látky splňují požadavky bezpečnosti potravin, zejména v souvislosti s jejich přirozeným výskytem v potravinách, a když neexistují žádné vhodné alternativní látky, existovat možnost používat tyto látky v kosmetických prostředcích, pokud jejich používání uznal VVBS za bezpečné. Pokud se tyto podmínky splní, Komise by měla změnit příslušné přílohy uvedeného nařízení do stanoveného data a měla by tyto látky průběžně přezkoumávat. Při posuzování bezpečnosti látek, především těch klasifikovaných jako CMR v kategorii 1A nebo 1B, by se měla brát v úvahu celková expozice těmto látkám ze všech zdrojů a také zohledňovat expozici těmto látkám pro ohrožené skupiny obyvatelstva, jako jsou děti do tří let, lidé pokročilého věku, těhotné a kojící ženy a osoby s oslabenou imunitou. Velký rozruch vyvolává používání nanomateriálů. Tento materiál v kosmetických prostředcích se může v závislosti na dalším vývoji technologie zvýšit. V současnosti jsou informace o rizicích spojených s nanomateriály nedostatečné. Komise by měla s ohledem na vědecký pokrok ustanovení týkající se nanomateriálů pravidelně přezkoumávat. Měly by být zakázané látky přijatelné pouze ve stopovém množství, pokud při dodržování správné výrobní praxe jsou technologicky nevyhnutelné a pokud je výrobek bezpečný. Mnohé látky byly VVBS označeny za potenciální alergeny, a proto bude nutné zakázat jejich používání a / nebo stanovit určité podmínky, které by se na tyto látky vztahovaly. Aby spotřebitelé byli náležitě informováni, takové látky měly by být uvedeny do seznamu složek, a pozornost spotřebitele by měla být upřena na jejich přítomnost. Taková informace by měla zlepšit diagnostiku kontaktních alergií u spotřebitelů a měla by jim umožnit vyhnout se použití kosmetických přípravků, které nesnášejí. Pro látky, které mohou způsobit alergie u podstatné části obyvatelstva, by se mělo uvažovat o dalších omezujících opatřeních, jako například zákazu nebo omezení jejich koncentrace.
V protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, který byl připojen ke Smlouvě, se stanoví, že Společenství a členské státy mají při provádění politik Společenství důsledně dbát na dobré životní podmínky zvířat, zejména s ohledem na vnitřní trh. Směrnice Rady 86/609 / EHS ze sbližování zákonů, právních předpisů a správních předpisů členských států o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely byla určena základní pravidla pro používání zvířat pro pokusné účely v rámci Společenství. Bezpečnost konečných kosmetických výrobků lze zajistit již na základě poznatků o bezpečnosti přísad, které obsahují. Proto by měla být přijata ustanovení zakazující zkoušení konečných výrobků na zvířatech. Použití obou metod testování a postupů posuzování dostupných relevantních údajů, včetně používání přístupů analogického (tzv. Read-across) a průkaznosti důkazů, zejména malými a středními podniky, které nevyužívají zvířata pro posouzení bezpečnosti konečných kosmetických výrobků, by mohly usnadnit pokyny Komise. Postupně bude možné zajistit bezpečnost přísad používaných v kosmetických přípravcích použitím alternativních metod, které nevyužívají zvířata. Komise stanovila časový plán lhůt pro zákaz prodeje kosmetických výrobků na trh, konečné složení přísad nebo kombinací přísad, které byly testovány na zvířatech, a časový plán lhůt pro zákaz každého testu, který je prováděn za použití zvířat, nejpozději do 11 . března 2009. Ovšem pokud šlo o testy týkající se toxicity opakovaných dávek, toxicity pro reprodukci a toxikokinetiky, konečný termín zákazu byl 11. březen 2013.


Je potřebná větší transparentnosti týkající se přísad používaných v kosmetických prostředcích. Ta by měla být dosažena uvedením přísad použitých v kosmetickém přípravku na obalu výrobku. V případech, kde není z praktických důvodů možné uvést složení na obalu výrobku, by měly být tyto údaje přiloženy k výrobku, aby k nim mohl mít spotřebitel přístup. Měla by vypracovat seznam názvů přísad (INCI), aby tak zajistila jednotné označování a usnadnit identifikaci přísad v kosmetických přípravcích. S cílem informovat spotřebitele by měly mít kosmetické výrobky přesné a snadno pochopitelné označení jejich trvanlivosti. Neboť spotřebitelé by měli být informováni o datu, do kterého kosmetický přípravek plní svou původní funkci a zůstává bezpečný, je třeba znát datum minimální trvanlivosti, tj. datum, do kterého se doporučuje výrobek spotřebovat. Pokud je minimální trvanlivost delší než 30 měsíců, spotřebitel by měl být informován o lhůtě, během níž se kosmetický výrobek může používat, aniž by mohl poškodit jeho zdraví. Tento požadavek by se však neměl uplatňovat v případě, že trvanlivost výrobku po otevření nemá opodstatnění, tj. v případě výrobků na jedno použití, výrobků, které se nekazí nebo výrobků, které se neotevírají.


Při posuzování bezpečnosti kosmetického přípravku by mělo být umožněno, aby se zohlednily výsledky posouzení rizik, které se uskutečnily v jiných relevantních oblastech. Používání těchto údajů by se mělo být náležitě podloženo a zdůvodněno. Spotřebitel by měl být chráněn před zavádějícími tvrzeními, která se týkají účinnosti a dalších vlastností kosmetických výrobků. Měla by existovat možnost uvádět na kosmetickém výrobku, že tento výrobek nebyl během svého vývoje podroben testům na zvířatech. Po konzultaci s členskými státy Komise vypracovala pokyny k zajištění toho, aby se v případě tvrzení o používání společných kritérií byl zajištěn stejný výklad těchto tvrzení, a hlavně, aby tato tvrzení nezaváděla spotřebitele. Při tvorbě pokynů Komise zohlednila rovněž názory řady malých a středních podniků, které tvoří většinu výrobců nepoužívajících pokusy na zvířatech, příslušných nevládních organizací a potřebu spotřebitelů prakticky rozlišovat mezi výrobky, které byly testovány na zvířatech.


Kromě informací na etiketě by měli mít spotřebitelé možnost vyžádat si od odpovědné osoby určité informace související s výrobkem, aby se mohli na základě dostupných informací správně rozhodnout pro daný výrobek. Za tímto účelem by měly být oznamovány závažné nežádoucí účinky a příslušné orgány by měly mít možnost vyžádat si od zodpovědně osoby seznam kosmetických výrobků, které obsahují látky vyvolávající vážné obavy, pokud jde o jejich bezpečnost.

Literatura
NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY č. 1223/2009 o kozmetických výrobkoch

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení