Kyselinu hyaluronovou, prosím!

Přidáno: 29.11.2016 09:23:47 Počet shlédnutí: 278

29 Listopad 2016

Kyselinu hyaluronovou, prosím!

Kyselinu hyaluronovou, prosím!

Kyselina hyaluronová / řec. hyalos: sklo / je průhledná látka, která se pyšní výjimečnou schopností vázat vlhkost. Podobně jako kolagen, se nachází v každé tkáni těla a v částech, které se bez vlhkosti neobejdou. Z celkového množství 15g asi polovinu obsahuje právě dermis, čili škára. Tato kyselina vzniká ve fibroblastech pomocí enzymů přímo uvnitř našich buněk a přes buněčnou membránu se postupně protlačuje do mezibuněčného prostoru. Z chemického hlediska jde o polymerní molekulu jménem glykosaminoglykan / GAG /, tedy o látku tvořenou opakujícím se řetězcem složeným z jednoduchých cukrů, kyseliny glukuronové a N-acetylglukosaminu. Deriváty této kyseliny, tj. Hyaluronanem, tvoří ve škáře extracelulární matrix. Nejen vyplňuje tento prostor, ale váže vodu a v ní rozpustné minerální soli, krevní bílkoviny a glukózu. Ukázalo se také, že sodná sůl / Sodium hyaluronas / se přirozeně nachází také v rohovině a významně se podílí na její schopnosti vázat vodu.

Po fibroblastech je kyselina hyaluronová druhou složkou škáry, na kterou se soustřeďuje moderní kosmetologie z důvodu, že ve své polymerní síti je schopna zadržet až tisícinásobné množství vody, než je její vlastní hmotnost. Spolu s kolagenem tyto deriváty působí jako houba, čímž zajišťují hydrataci, napětí a měkkost kůže (turgor). Pro dobrý stav turgoru je třeba, aby v škáře bylo vázaných až 70% vody. Hyaluronanem se také stmelují vrstvy pojivové tkáně, zabraňují cizorodým látkám a bakteriím průnik přes tkáň, regulují transport živin a rozpadových látek.
Životnost kyseliny hyaluronové a jejích derivátů v organismu je však krátká. Poločas rozpadu představuje cca 2 až 5 minut v krvi, přibližně 12 hodin v kůži a 1 až 3 týdny v chrupavce. Téměř 2/3 množství derivátů, které naše tělo produkuje je tedy v organismu spotřebováno téměř okamžitě. Problémem je, že schopnost organismu vyrobit si jakoukoliv ochrannou látku věkem klesá. V těle člověka ve zralém věku se produkuje už jen polovina tohoto množství, které se denně i spotřebuje. Nepřítelem Hyaluronanu je enzym hyaluronidáza, který štěpí deriváty na menší fragmenty. Tím se snižuje vazba vody ve škáře, zvyšuje se šíření bakteriálních infekcí a také riziko růstu nádorů. Paradoxem je, že věkem tvorba Hyaluronanu klesá a množství štěpného enzymu vzrůstá. Produkci tohoto nežádoucího enzymu podporují právě určité bakterie jako jsou streptokoky a stafylokoky. Na druhou stranu, aktivitu hyaluroidázy zpomalují bioflavonoidy v potravě a kosmetických prostředcích. Z potravin je prospěšné konzumovat černý a červený rybíz, šipky, borůvky a brusinky, švestky, maliny, višně a červené hrozny, citrusové plody, červenou papriku nebo cibuli. V kosmetice se používají bioflavinové komplexy rostlin jako např. extrakt z hroznových jadérek a slupek červených odrůd.

Kyselina hyaluronová se v minulosti získávala ze zvířecích tkání jako například z kohoutích hřebenů, skotu, ale i žraločí kůže či očí tuňáků. V dnešní době se získává humánním způsobem biotechnologickou fermentací nepatogenního kmene bakterie Streptococcus sp a Escherichia coli. V korektivní dermatologii se využívá na formování obrysu a zvětšení rtů, vyplnění vrásek a linií. Protože je přirozenou součástí nosného sekretu, aplikuje se do nosních sprejů ve formě hyaluronátu sodného na zvlhčení sliznice. Pomáhá i při léčbě suchých očí, při hojení ran, jizev a otoků.

Literatura:
HOJEROVÁ J., BOSKOVIČOVÁ E.: Kozmetika, zdravie, krása, Ako si vybrať kozmetiku – Plat4M Books, s.r.o. Bratislava 2015
KITTNAR, Otomar a kol. Lékařská fyziologie. Praha : Grada, 2011
MATOUŠ,Bohuslav.et al Základy lékařské chemie a biochemie . Praha, Galén 2010

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení