Pigmentace

Přidáno: 25.10.2016 09:34:51 Počet shlédnutí: 160

25 Říjen 2016

Pigmentace

Hlavním pigmentem kůže lidského těla je melanin / gr. melanosis: černý /. Mezi keratinocyty v bazální vrstvě se nacházejí melanocyty, které zajišťují právě jeho tvorbu. Počet melanocytů ke keratinocytům je podle lokalizace v kůži různý, pohybuje se přibližně v poměru 1: 4 až 1:20. Jsou místa na našem těle, kde se vyskytuje méně či více těchto buněk. Příkladem jsou naše dlaně nebo chodidla, kde máme pokožku světlejší, naopak v okolí bradavek je pokožka tmavší. Celkově jich máme na těle asi 5 milionů. Počet melanocytů bez ohledu na rasu jedince, je téměř stejný. Individuální pigmentace pokožky, a tedy i schopnost opálit se však závisí na počtu a aktivity vnitřního orgánu melanocytů, tj. od melanosomů, kterých se složitým chemickým procesem tvoří pigment.


Spouštěčem syntézy melaninu je vystavení pokožky UV záření, či UV-B oblasti vlnové délky 290 až 320 nm. Dlouhovlnné UVA záření podmiňuje brzkou pigmentaci, kratší UVB záření pozdní. Jako první, asi 6 hodin po pobytu na slunci vzniká na kůži mírně zarudnutí (erytém) a za 1 až 3 dny se z aminokyseliny jménem tyrosin a účinkem enzymu tyrozináza, které jsou přirozenou součástí melanocyty, vytvoří mikro zrníčka melaninu. Podle rasy člověka, převládá buď žlutočervený feomelanin nebo hnědočerný eumelanin. Melanocyty pigment vylučují mezi keratinocyty, následně ho svým přirozeným posunem roznesou do vyšších vrstev pokožky a způsobí její tmavší zbarvení. Transport pigmentu urychlují denrity, tj. výběžky melanocytů. Světlá kůže má málo aktivní melanocyty s menším počtem denritů. Tmavá kůže má velmi aktivní melanocyty s četnými dendrity. Hlavním úkolem melaninu je však pohlcovat škodlivé UV-B záření a měnit jej na neškodné tepelné. Anomálií je, že na jedné straně UV-B záření vyvolává tvorbu melaninu a na druhé straně melanin chrání živé buňky právě před nebezpečným zářením. Část melaninu se odsouvá i do škáry. Způsobuje světlehnědý tón naší kůže i v zimě. Právě melanin se aktivizuje během opalování v soláriích (UV-A) a vytváří šedohnědý odstín kůže. Barvu naší kůže ovlivňuje mimo jiné i okysličený hemoglobin v přívodních a odkysličená hemoglobin v odvodních krevních vlásečnicích a cévách. Dále obsah barevných látek jako například žlutooranžový betakaroten. V krvi a podkožním tuku hladina bilirubinu ale i vrásky. Kůže nemá rovnoměrnou barvu po celém těle, a kromě pigmentace závisí i na tloušťce rohoviny. Na pleti, kde je rohovina tenčí, prosvítají krevní vlásečnice ze škáry a pokožka nabírá narůžovělý nádech.

Literatura
HOJEROVÁ J., BOSKOVIČOVÁ E.: Kozmetika, zdravie, krása, Ako si vybrať kozmetiku – Plat4M Books, s.r.o. Bratislava 2015

 

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení