Struktůra kůže

Přidáno: 05.08.2016 21:40:46 Počet shlédnutí: 270

05 Srpen 2016

Struktůra kůže

Myslíte si, že naše kůže má jednotnou skladbu po celém těle? Mylná představa. Náš nejrozsáhlejší a nejtěžší orgán má totiž různou strukturu podle lokalizace. Je jiná na obličeji, patách, pod pažemi i na hlavě. Ale pojďme pěkně od začátku a podívejme se na její anatomii.


Složitost skladby pokožky si uvědomíme při zkoumání schematického zobrazení jejího průřezu. Viditelná povrchová vrstva buněčné tkáně se nazývá "pokožkou" / lat. epidermis /. Epitelovou vrstvu tvoří vícevrstvé ploché rohovatějící buňky - keratinocyty. Pod ní se nachází tlustší vazivová tkáň, vlastní kůže - "škára" / lat. dermis, corium /. Vazivová tkáň se skládá z vrstev řídkého kolagenního vaziva a tuhého kolagenového neuspořádaného vaziva. Společným výrazem pro pokožku a škáru je "kutys" / lat. cutis /. Každá zmíněná vrstva plní jinou funkci a úkol. Podle toho je i rozdílně uspořádána. Těsně pod škárou se rozprostírá "podkoží", čili vrstva podkožního tukového vaziva / lat. hypodermis, subcutis /, která je považována za součást kůže, ale někdy pouze za pojivový článek mezi kůží a svalstvem.


Podle tloušťky epidermis rozdělujeme kůži na tenkou (75 - 150 um), která je pokryta vlasy nebo chlupy a pokrývá většinu těla; a tlustou (400 - 600 um) bez chlupů, která pokrývá povrch dlaní a nohou.
Epidermis se skládá z 5 vrstev, a to stratum basale, stratum spinosum (společně se nazývají stratum germinativum), stratum granulosum, stratum lucidum (pouze v tlustém typu pokožky, bílkovina eleidin) a stratum corneum (nacházejí se zde odumřelé buňky, které se od povrchu odlupují v podobě šupin).


V epidermis se nacházejí keratinocyty, melanocyty (tvoří pigment melanin), Langerhansovy buňky (makrofágy) a Merkelovy buňky (mechanoreceptory), ty ovšem pouze v tlustém typu pokožky.
K derivátům nebo vedlejším útvarům epidermis (odvozeným od kůže) patří vlasy, nehty, mazové a potní žlázy. Žlázový epitel mléčné žlázy vzniká z epidermis.


Vzhledem k tomu, že je kůže elastická, může se roztahovat a pokrývat velké plochy i v takových případech, jakým je těhotenství nebo např. otok.


Při bližším pozorování našeho těla, můžeme na některých částech spatřit lišty a brázdy, uspořádané do charakteristických obrazců. Tyto lišty se objevují již v 13. týdnu nitroděložního vývoje dítěte na konečcích prstů, později i na částech rukou a nohou. Vzorce, které vytvářejí brázdy a lišty, se nazývají dermatoglyfy. Jsou pro každého jedince jedinečné. Tvoří rozmanité kliky, obloučky a víry a jejich kombinace slouží i k identifikaci osob. Dermatoglyfy byly zejména v minulosti předmětem intenzivního zájmu nejen medicíny, ale i antropologie a kriminalistiky.

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení