Bentonit

Přidáno: 31.12.2017 14:16:54 Počet shlédnutí: 634

31 Prosinec 2017

Bentonit

Bentonit

Název bentonit vždy vzbuzuje zvědavost lidí, jež ho slyší poprvé. Tento název byl původně navržen na konci 19. století W. C. Knightem, americkým geologem. Ten tak pojmenoval jíl po skalním útvaru v blízkosti ložiska Fort Benton. Byl zde totiž nalezen nános určitého typu vodou bobtnající hlíny, nazývané „minerální mýdlo". Několik let předtím, kolem poloviny 19. století, byl identifikován a studován plastový jílový minerál v Montmorillone ve Francii, který se proslavil jako zelený jíl nebo montmorillonit. Musíme však zdůraznit, že bobtnající jíly byly používány člověkem již od dávných dob. Mnoho důkazů svědčí o jejich hojném využívání. Dokonce i ve Fort Benton je bentonit znám velmi dlouho. Ve skutečnosti průkopníci prohlásili, že místní obyvatelé používali tuto speciální hlínu na praní a čištění šatstva. Téměř 30 let po objevení tohoto ložiska však byla produkce a používání bentonitu i nadále nevýznamná. Širší zájem o tento jíl začal až kolem 20. let minulého století.

Odborníci diskutují o několika nomenklaturních problémech s klasifikací bentonitových jílů. Bentonit obvykle vzniká při zvětrávání sopečného popela, nejčastěji za přítomnosti vody. Nicméně termín bentonit, stejně jako podobný termín jílu nazývaného tonstein, se používá k popisu hliněných ložisek s nejistým původem. Pro průmyslové účely existují dvě hlavní třídy bentonitu, a to bentonit sodný a vápenatý. V stratigrafii a tefrochronologii se zcela devitrifikovaná (zvětralé vulkanické sklo) ložiska popela řadí pod K-bentonity, u kterých je dominantním druhem jílu ilit. Kromě montmorilonitu a ilitu je dalším společným druhem jílu, který je dominantním v určitých případech, kaolinit. Používání aktuálního názvu bentonit se ve skutečnosti datuje na roky, kdy je navrhli dva výzkumníci Ross a Shannon. Nazývali tímto názvem celou škálu jílů, které se vytvořily rozkladem sopečného popela a většinou sestávají z minerálního montmorilonitu a množství dalších minerálů, jako je křemen, živec, pyrit a kalcit. Různé typy bentonitu jsou tak pojmenovány podle příslušného dominantního prvku, jako je draslík (K), sodík (Na), vápník (Ca) a hliník (Al).

Hustota v suchu se mění v závislosti na kvalitě a může se pohybovat od 2,2 do 2,8 g / cm3. Zdánlivá hustota bentonitu, kdy se vytěžuje a hromadí při přirozené vlhkosti, se pohybuje od 1,5 do 1,8 g / cm3. Hustota mletých bentonitových produktů se mění v závislosti na jemnosti mletí v rozmezí 0,7 do 0,9 g / cm3.

Typy bentonitu:

Sodium bentonit / bentonit sodný /

Sodný bentonit expanduje, když je vlhký. Ve vodě absorbuje až několikanásobek své suché hmotnosti. Díky svým vynikajícím koloidním vlastnostem se často využívá pro ropné a plynové vrty a vrty pro geotechnického a environmentálního vyšetřování. Vlastnost "otoku" ho předurčuje k využití jako tmel, protože poskytuje těsnící bariéru s nízkou propustností. Používá se například na zřizování základny skládek.

Kalcium bentonit / bentonit vápenatý /

Bentonit vápenatý je užitečný adsorbent iontů v roztoku, jakož i tuků a olejů. Je to hlavní aktivní složka fullerovy hlinky. Je pravděpodobně jedním z prvních průmyslových čisticích prostředků. Bentonit vápenatý může být konvertován na bentonit sodný, aby vykazoval mnoho vlastností bentonitu sodného procesem iontové změny.

Potassium bentonit / bentonit draselný /

Také známý jako potašový bentonit nebo K-bentonit, je ilitický jíl bohatý na draslík, který vznikl změnou sopečného popela.

Díky výborným absorpčním, viskózním, tixotropním, koloidním, hydroizolačním a těsnícím vlastnostem je použití tohoto jílu neskutečně rozmanité. Využívá se v těžkém průmyslu, stavebním inženýrství, potravinářském průmyslu, vodohospodářství, zemědělství, papírnictví, farmakologii a neposlední řadě i v kosmetickém průmyslu.

Kosmetické využití

Jedinečnou vlastností bentonitu je, že má silný negativní náboj. Záporné ionty přítomné v bentonitu magneticky přitahují kladně nabité ionty z těla jako jsou toxiny, těžké kovy, kyseliny a jiné nežádoucí látky. To je důvod, proč je bentonitový jíl silným detoxikačním nástrojem. Může se využívat na celé tělo od hlavy až k patě. Má výjimečné absorpční a hloubkově čistící vlastnosti, které ho korunují na první místo v produktech bojujících proti akné. Reguluje tvorbu kožního mazu a nastavuje rovnováhu pleti a problémových partií. Vlasy remineralizuje a dodává jim lesk. Pomáhá v boji proti lupům. Mastné vlasy pročistí a dezodoruje. Má antiseptické a protiplísňové účinky, výborně tak poslouží proti kožním onemocněním. Hojně se využívá i ve výrobě dezodorační přípravků.

Literatura:

Bentonite, Wyoming Geological Survey
Hosterman, J.W. and S.H. Patterson. 1992. Bentonite and Fuller's earth resources of the United States. U.S. Geological Survey Professional Paper 1522. United States Government Printing Office, Washington D.C., USA.
Odom, I. E. (1984). "Smectite clay Minerals: Properties and Uses". Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences. 311 (1517): 391. Bibcode:1984RSPTA.311..391O. JSTOR 37332. doi:10.1098/rsta.1984.0036.
Theng, B.K.G. 1979. Formation and Properties of Clay Polymer Complexes. Developments in Soil Science 9. Elsevier, Amsterdam, ISBN 0-444-41706-0

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info