Rozdělení UV spektra

Přidáno: 06.04.2018 07:29:20 Počet shlédnutí: 25

06 Duben 2018

Rozdělení UV spektra

Rozdělení UV spektra

Pro organismy na Zemi je nejintenzivnějším zdrojem UV záření Slunce. Spektrum UV záření se přechodem do zemské atmosféry mění kvantitativně i kvalitativně. Větší část UV záření je složkami atmosféry absorbována a část je na jejích jednotlivých složkách rozptýlena do všech směrů. Z toho vyplývá, že celkové, tj. globální UV záření dopadající na povrch Země tvoří přímé a difuzní záření.

UV spektrum se dělí na blízké (200 – 400nm), daleké nebo vakuové (FUV, 100 – 400nm) a extrémně (EUV nebo XUV, 1 – 31nm). Ultrafialová oblast se dělí na UVA s vlnovou délkou 315nm až 400nm, UVB s vlnovou délkou 280nm až 315nm a UVC s vlnovou délkou 100nm až 280nm.

Účinnost pohlcování záření klesá s jeho klesající vlnovou délkou, zatímco v oblasti UVC se pohlcuje prakticky 100 %, v oblasti UVB je to přibližně 50 až 60 % a v oblasti UVA okolo 30 %. UV spektrum dopadající na povrch Země je tvořeno z 90 – 99 % zářením UVA a 1 – 10% zářením UVB. Na každých 300 m výšky roste intenzita UV záření o 4 %. Ve výšce 1 500 m je o 20 % vyšší než u hladiny moře. UV záření je povrchem země částečně pohlceno, částečně propuštěno dovnitř a částečně odraženo zpět do atmosféry. Odražené záření zvyšuje globální UV záření, hlavně jeho difúzní složku. Většina přírodních povrchů odráží méně než 10 % UV záření. Čerstvý sníh však může odrazit až 95 % erytémového UV záření. Proto v jarním období na zasněženém povrchu může intenzita škodlivého UV záření dosáhnout až jeho letní hodnoty. Do vody proniká kolem 95 % UVB záření, přičemž asi 50 % pronikne až do hloubky 3 m.

UV záření neovlivňuje jen množství celkového atmosférického ozonu, ale i další astronomické (výška Slunce nad horizontem, vzdálenost Země od Slunce, úroveň sluneční aktivity), meteorologické (přítomnost oblačnosti, optické vlastnosti vzduchové hmoty, přítomnost sněhové pokrývky), geografické (nadmořská výška a zeměpisná šířka místa pozorování, Horopis a odrazivost povrchu) a jiné lokální faktory (místní znečištění atmosféry).

Literatura:

Súpis termínov z astronómie. Kultúra slova (Bratislava: Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV a Matica Slovenská), 2014, roč. 48, čís. 2, s. 75, 78, 79.

 

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení