VŠE O KŮŽI

Epidermis osidlují i další buněčné populace s názvem Langerhansovy buňky monocyto-makrofágového systému, které pocházejí z mezodermu. Buňky hvězdicovitého tvaru mají typicky lobulizované jádro a v cytoplasmě se obvykle nacházejí Birbeckovy granule. Jsou zodpovědné za za kožní kontaktní alergické hypersenzitivní reakce a obranyschopnost organismu. Mají schopnost migrovat a fagocitvat, tzn. pokud dojde ke vpádu cizích molekul nebo tělísek do organismu, mohou zalarmovat ostatní imunitní systémy, rozpoznat tyto antigeny a pohltit cizorodé částice. Následně spolu s pohlcenými antigeny se vyplouvají do lymfatického systému, kde předají nežádoucí látky T-lymfocytem, spustí se imunitní odpověď a zneškodní je. Mohou také stimulovat produkci některých lymfocytů.

I z tohoto důvodu hrají významnou roli při kontaktních alergiích, při přijetí kožních transplantátů, atp. Pokud je naše pokožka zdravá, odmigrované buňky se nahrazují novými. Avšak vnějšími vlivy, jako je opakovaná a silná expozice UV záření, fotochemoperapie a požívání imunosupresivních léků, může být narušena jejich činnost a schopnost regenerace, což může mít za následek snížení imunitní funkce pokožky.

Myslíte si, že naše kůže má jednotnou skladbu po celém těle? Mylná představa. Náš nejrozsáhlejší a nejtěžší orgán má totiž různou strukturu podle lokalizace. Struktura a také textura kůže je jiná na obličeji, patě, pod pažemi i na hlavě. Ale pojďme pěkně od začátku a podívejme se na její anatomii.

Složitost skladby kůži si uvědomíme jen při zkoumání schematického zobrazení jejího průřezu. Viditelná povrchová vrstva buněčné tkáně se nazývá „pokožkou“ /lat. epidermis/. Epitelovou vrstvu tvoří vícevrstvé ploché rohovatějící buňky - keratinocyty. Pod ní se nachází tlustší vazivová tkáň, vlastní kůže – „seša“ /lat. dermis, corium/. Vazivová tkáň se skládá z vrstev řídkého kolagenového vaziva a tuhého kolagenového neuspořádaného vaziva. Společným výrazem pro pokožku a škáru je „kutis“ /lat. cutis/. Každá zmíněná vrstva plní jinou funkci a úkoly a podle toho je rozdílně uspořádána. Těsně pod semší se rozprostírá „podkoží“, čili vrstva podkožního tukového vaziva /lat. hypodermis, subcutis/, který je považován za součást kůže, ale někdy za pojivový článek mezi kůží a svalstvem.

Podle tloušťky epidermu rozdělujeme kůži na tenkou (75 - 150 μm), která je pokryta vlasy nebo chlupy a pokrývá většinu těla; a hrubou (400 - 600 μm) bez chlupů, která pokrývá povrch dlaně a nohou.

Epiderma sestává z 5 vrstev, a to stratum basale, stratum spinosum (společně se nazývají stratum germinativum), stratum granulosum, stratum lucidum (pouze v hrubém typu pokožky, bílkovina eleidin) a stratum corneum (nacházejí se zde odumřelé bun odlupují v podobě šupin).

V epidermu se nacházejí keratinocyty, melanocyty (tvoří pigment melanin), Langerhansovy buňky (makrofágy) a Merkelovy buňky (mechanoreceptory), avšak ty pouze v hrubém typu pokožky.

---

- fyzikálními - jako jsou tlak, nárazy, odírání a jiná mechanická poškození a poranění, sluneční záření, chlad a teplo. Tukové buňky v podkoží představují jakousi vycpávku, která funguje jako tlumič nárazů a chrání svalové tkáně a jejich vazivový obal. Když je kůže vystavena určitým vnějším podnětům, rohová vrstva se zesiluje. Z tohoto důvodu se na rukou nebo nohou tvoří v případě opakovaného tření mozolu.

- chemickými - kůže má ochrannou schopnost hydrolipidického filmu a ochranného kyselého pláště, tím pomáhá chránit tělo před škodlivými alkalickými chemickými látkami;

- i biologickými - obraňuje nás před invazemi mikroorganismů, bakterií a virů. Rohová vrstva a její ochranný kyselý plášť tvoří bariéru proti bakteriím a plísním. Pokud některé projdou první obrannou linií, zareaguje imunitní systém kůže. V rámci infekčních onemocnění a alergií má také imunitní funkci.
Důležitou roli hraje v udržování konstantní tělesné teploty.

Tukové buňky v podkoží izolují tělo od chladu a tepla, avšak termoregulace se projeví i např. zúžením nebo rozšířením krevních cév. Pokud tělesná teplota příliš vzroste, přispívají k jejímu snížení potní žlázy produkcí zvýšeného množství potu a krevní cévy svým rozšířením, které umožňuje krve protékající těsně pod kůží předat teplo okolí. Pokud je člověku naopak zima, teplo se zachovává tím, že potní žlázy jsou neaktivní a v cévách dochází ke stahu.

Díky mezibuněčné hmotě a kožním žlázám je schopna do určité míry regulovat vstřebávání žádoucích i nežádoucích látek. Kůže je schopna vylučovat různé látky z těla a pocením a vylučováním solí ovlivňuje vodní režim v těle. Obsahuje přirozené hydratační faktory pocházející z mazových olejů rohové vrstvy včetně kyseliny mléčné a urey. Ty na sebe vážou vodu a pomáhají zachovávat pružnost, pevnost a vláčnost pokožky. Pokud tyto faktory chybí, kůže ztrácí vlhkost a pokud tato hodnota klesne pod 8 až 10 %, stává se drsnou, suchou, náchylnou k praskání, přestává plnit funkci ochranné bariéry. Pokožka sama má však schopnost vodu zadržovat, což umožňuje nejen zachovávat elasticitu, ale také udržovat rovnováhu tekutin a elektrolytů v organismu.
Prostřednictvím kožních pórů je kůže schopna přijímat ze vzduchu kyslík a vylučovat oxid uhličitý a vodní páry. Dýchací schopnost kůže je funkčně důležitější než vstřebávací schopnost. Tak i její omezené dýchání se projevuje různým poškozením jako jsou zarudnutí, ekzém či zapaření.

Je sídlem i senzorických orgánů. vnímání tepelných podnětů, doteků, bolestí. Obsahuje velké množství buněk citlivých na dotek, horko, bolest, tlak či svědění. Díky nervovým zakončením a obsahu velkého množství buněk je citlivá na tlak, vibrace, dotek, bolest a teplotu.
Kůže je zásobárnou energie, vstřebává látky rozpuštěné v tucích a reguluje pronikání látek zevnitř těla do okolního prostředí. Nadbytečná energie přijatá potravou se ve formě tuků uskladňuje v podkožním tukovém vazivu. Tukové buňky v podkoží slouží jako důležité uskladňovací jednotky pro živiny. Když je tělo potřebuje, pronikají do okolních krevních cév a ty je přepravují tam, kde jsou potřeba.

Působením ultrafialového záření se v kůži syntetizuje vitamín D. Kromě pozitivního vlivu na stavbu kostí se podílí na činnosti imunitního systému. Když je však pravidelně vystavována UV záření, zvyšuje se produkce melaninu v bazální vrstvě a kůže se chrání zhrubnutím a objevuje se hyperpigmentace. Také obsahuje specifickou tukovou substanci, která činí kůži prakticky vodotěsnou.
V neposlední řadě má regenerační schopnost a také komunikační. zarudnutím nebo zblednutím. Tím dáváme také náš momentální či duševní stav na vědomí okolí.

Zaujalo vás toto téma a toužíte se o něm dozvědět ještě víc?
Pro všechny poznání chtivých Soaphoristů nabízíme také výběr dalších výživných zahraničních zdrojů souvisejících s obsahem článku:
- What is the skin?
- What to know about hyperpigmentation
- Structure and functions of the skin