CITLIVOST KŮŽE A NEŽÁDOUCÍ REAKCE (NEJEN) NA KOSMETIKU

CITLIVOST KŮŽE A NEŽÁDOUCÍ REAKCE (NEJEN) NA KOSMETIKU

Hned pod povrchem kůže se nacházejí senzory, které reagují na různorodé vnější podněty. Plocha kůže o velikosti 1cm2 obsahuje průměrně tisíc nervových zakončení rozličného typu, ale na špičkách prstů je jich více než tři tisíce. Prostřednictvím těchto kožních receptorů rozptýlených v jejích rozličných hloubkách, kůže funguje jako radar, který nepřetržitě monitoruje a signalizuje podněty z okolního prostředí. Umožňuje nám rozpoznat kvalitu povrchu předmětů a jeho proporce, jako jeho velikost a tvar, konzistenci i směr pohybu. V prvním období života jsou kůží a sliznicemi zprostředkované vjemy důležitější než všechny ostatní. Kojenci se seznamují s předměty prostřednictvím svých úst, kde je sliznice mimořádně citlivá.
Receptory vysílají do mozku signály, jejichž přenos trvá jen asi setinu vteřiny. Následně se informace rychle vyhodnotí, promítnou do příjemného nebo varovného pocitu a jako odpověď se vytvoří reakce. Takto kůže dokáže rozpoznat různé fyzikální podněty od nejjemnějšího doteku až po silný bolestivý tlak, reaguje na teplo, chlad a další vnější vlivy.
 
Hmatové receptory jsou v kůži rozmístěny nerovnoměrně. Nejvíce jsou zastoupeny na konečcích prstů. I z tohoto důvodu slepým lidem částečně nahrazují zrak. Receptory se nazývají podle vědců, kteří je poprvé popsali. Merkelovy disky uložené v dolní části pokožky nebo horní části škáry, zejména v oblastech bez vlasů či ochlupení reagují na nejjemnější dotek. Je-li však dotek přátelský, rychle se adaptují. Hmatové receptory lehkého dotyku, tzn. Meissenerova tělíska jsou uložena v horní části škáry. V kůži rukou je jich více než v kůži nohou a jejich počet narůstá směrem ke koncům prstů. Samozřejmě nejvíc jich je na bříškách prstů. Nacházejí se i na rtech, řasách, vnějších genitáliích, bradavkách a na stupejích. Nervová tělíska, neboli Vater-Paciniho tělíska silného tlaku reagují na pocity hraničící s bolestí.

Nacházejí se ve spodní části škáry nebo až v podkožním tukovém vazivu a zachycují hluboký tlak a vibrace. Přes kůži dávají signál mozku, že našemu organismu hrozí nebezpečí poškození. Podnětem pro tepelné pociťování je teplota vzduchu nebo předmětů, kterých se dotýkáme, a to v rozpětí od -12°C do 45°C. Uvedené extrémní teploty představují dolní a horní podnětový práh. Níže a vyšší teploty pociťujeme jako bolest. Nervovými receptory pro pociťování chladu jsou Krauseova tělíska a pro teplo Ruffiniho tělíska. Při teplotě kolem -12 °C cítíme bolest z chladu, od 33 °C do 36 °C teplo a od 36 °C do 45 °C horko. Nad touto hodnotou už nastupuje palčivá bolest.

Z kosmetického hlediska jsou významné i nervy sekreční, které řídí vylučování mazu mazových žláz a potu potních žláz, jakož i nervy vyživovací, které řídí látkovou výměnu kůže. Cévohybné nervy stahují a roztahují krevní cévy.
 


NEŽÁDOUCÍ REAKCE NA KOSMETIKU

Až 40% žen a 25% mužů subjektivně prohlašuje, že mají citlivou pokožku. Citlivá, neboli senzitivní /lat. sensus: cit/ kůže nepředstavuje jednoznačný typ. Nejčastěji je jí pokožka suchá, ale může jí být i normální, dokonce i mastná. Z hlediska věku dětská, dospělá i pokožka seniorů. Nejnáchylnější na citlivou kůži jsou lidé s nízkým fototypem 1 a 2. Obvyklou příčinou je narušená samoregulace ochranného hydrolipidového filmu pokožky následkem přehnané hygieny, používání nevhodných kosmetických výrobků pro daný typ pokožky, stresu či jiných škodlivých vlivů, jakož i určité genetické dispozic. Kůže je mírně červená a nepříjemně napnutá a člověk má pocit, že svou vlastní kůži mu nesedne. Kosmetika pomáhá s nesnadným úkolem čelit každodenním nástrahám civilizace, jako jsou prach, exhaláty, vítr či UV záření. Může však nejen sloužit, ale také nám škodit.

S ustavičným rozšiřováním jejího používání přibývá nežádoucích reakcí. Podle některých odhadů každý den používáme nejméně sedm kosmetických výrobků, od krémů a mlék na pleť přes odličovadla, tonika, sprchové gely, šampony či balzámy po holení. A to ještě ani nezmiňující make-up. Odborníci zdůrazňují, že si není třeba zaměňovat tzv. iritaci, podráždění pokožky a alergii na kosmetické výrobky. Je důležité je rozeznat, neboť léčba a prognóza těchto kožních reakcí je rozdílná. Jakýkoli projev nesnášenlivosti kosmetického výrobku, někteří spotřebitelé označují přecitlivělostí, jiní alergií.

Iritační kontaktní dermatitida akutní (dermatitis contacta acuta) – dráždivá kůže

Přestože hranice není jednoznačná, vystupňované projevy citlivé kůže považujeme za iritační dermatitidu. Akutní kontaktní dermatitida je neinfekční zánětlivá reakce kůže, která vzniká po její jednorázové expozici poškozujícímu faktoru z vnějšího prostředí, čímž dochází k rozrušení ochranné kožní bariéry keratinocytů až k jejich odumírání. Jako vyvolávající faktory se uplatňují různé chemikálie a nepříznivé vnější vlivy (kyseliny, zásady, organická rozpouštědla, konzervační látky, barviva, rostlinné jedy, UV filtry, teplo, chlad a jiné). Bývá lokalizována na nekrytých plochách kůže, nejčastěji na obličeji, předloktích a rukou, na velkých plochách těla, po nadměrném slunění a pod. Místa poškození se nešíří do okolí, jsou ostře ohraničená. Při tomto onemocnění je důležité dopátrat se následujících informací jako například jaký činitel onemocnění vyvolal, jak dlouho působil (doba expozice) a v jaké koncentraci (zejména u toxických látek) a také, v jakém stavu byla kůže před poškozením. Projevy na kůži jsou zarudnutí (erytém), otok (edém), vezikuly (puchieriky), mokvání, krusty a ošupování. Postižený má pocit svědění, pálení nebo bolesti. Při působení toxických látek může vzniknout i povrchová nekróza, odumření části kůže. Samozřejmě, pokud již víme, co vyvolalo dermatitidu, je nutno přerušení působení poškozující látky na kůži, odstranit případné zbytky chemikálie, chránit kůži před dalším působením UV záření a pod.
 

Výběr kosmetiky v tomto případě již není jednoduchý, neboť běžné kosmetické výrobky jsou většinou nevhodné. Doporučuje se kosmetika s označením „citlivá pleť“, avšak iv tomto případě se spolehněme na svůj rozum a prostudujme složení. Vhodnou kosmetikou si chraňme ochranný film kůže, neboť citlivou pokožku si můžeme nechtěně i vypěstovat. Vyvarujme se výrobkům obsahujícím vysoké objemové procento alkoholu, silných odmašťovacích tenzidů (Sodium Lauryl Sulfate, Sodium Laurylether Sulfate), určitých barviv a také konzervačních látek. Také se nedoporučuje podstoupení agresivních procedur jako je chemický či mechanický peeling.


Mohou nastat dva případy. Po jednorázovém působení vysoce dráždivé látky na kůži již po několika minutách nebo hodinách aplikace kosmetiky nastává prudká reakce (akutní dermatitida) doprovázená zarudnutím, pupínky nebo otokem. V druhém případě méně dráždivá látka nevyvolá okamžitou reakci, ale vyvine se při její opakované aplikaci, protože dráždění se násobí (chronická dermatitida).

 

Iritační kontaktní dermatitida chronická (dermatitis contacta chronica, cumulative irritant contact dermatitis)

Chronická kontaktní dermatitida je neinfekční zánětlivé onemocnění kůže vyvolané opakovanou expozicí některých dráždivých chemikálií. Dermatitida se postupně vyvíjí po opakovaném vystavení kůže působení různých chemikálií s nízkým dráždícím potenciálem, které nejsou v dané koncentraci schopny vyvolat akutní kontaktní dermatitidu. Jako vyvolávající činitele se nejčastěji uplatňují různé chemické přípravky využívané v různých oborech pracovní činnosti a nemoc má často charakter profesionální dermatózy. Seznam těchto látek je velmi dlouhý, od jednoduchých chemikálií, typu roztoků slabých kyselin nebo zásad, přes rozpouštědla, detergenty, až po různé barvy, pesticidy, lepidla, cement a mnohé jiné. Jinou oblastí lidské činnosti, při které často vzniká chronická kontaktní dermatitida, jsou domácí práce, častý kontakt s tvrdou vodou, nevhodným mýdlem, agresivními čistícími prostředky, pracími prášky, leštidly a podobně. Také vede k porušení ochranné epidermální bariéry, snazšímu průniku a dráždivému působení i nízko koncentrovaných substancí.

 

Vývoji chronické kontaktní dermatitidy napomáhá také mechanické dráždění kůže, opakovaný kontakt s pískem, prachem a podobně. Základním patogenetickým procesem je postupné kumulující se porušování ochranných mechanismů kůže, které vede k jejich selhání a vývoji zánětlivé reakce na působení dráždivých škodlivin. Rozhodující je porušení vodního hospodářství epidermis, poškození nebo odstranění lipidových struktur stratum corneum a vyplavení látek vážících vodu v kůži. přirozených hydratačních faktorů. Kůže ztrácí schopnost vázat vodu, vysušuje se, praská a zapaluje se. Chronická kontaktní dermatitida představuje terén vhodný pro průnik alergenů a vývoj alergického kontaktního ekzému. Projevy nemoci bývají lokalizovány na hřbetech rukou a předloktí, které jsou nejčastěji vystaveny dráždivým látkám z prostředí. Objevují se nepřesně ohraničená, mírně zarudlá, erytematózní ložiska suché kůže, s olupováním a tvorbou trhlinek (ragády) i lichenifikací („rozpolíčkovaná“ struktura kůže), také s charakteristickým zhrubnutím a zvýrazněním povrchu kůže. Svědění je výrazné. Léčba je podobná jako při akutním průběhu. Je však třeba znát celkový stav poškození kůže a na základě tohoto posouzení aplikovat léčiva. Opět je nutné zajistit přerušení expozice, vlivu poškozující látky na kůži, a odstranit případné zbytky chemikálie, chránit kůži způsoby uvedenými výše.

 

Intertriginózní dermatitida

Zvláštní formou chronické kontaktní dermatitidy je intertriginózní dermatitida, při které se mechanické dráždění kůže následně kombinuje se sekundární kvasinkovou infekcí. Zejména u obézních pacientek se pod jejich prsy tvoří svědící zarudlá kůže, erytém, který se ošupuje. V této oblasti se tvoří i další lokální drobné poškození kůže - hnisavý puchýřek (pustula), trhlinka (fissura) a jiné.

 

Alergická kontaktní dermatitida (eczema contactum, alergicum)

Kontaktní ekzém je alergické zánětlivé kožní onemocnění vyvolané vystavením kůže přecitlivělého jedince specifickému kontaktnímu alergenu. Je to alergická reakce organismu na podněty vnějšího a vnitřního prostředí, projevující se zánětem kůže. Projevy ekzému jsou velmi rozmanité. Zpočátku lze na místě působení alergenu pozorovat zánětlivou plochu, na které vznikají svědivé pupeny, puchýřky. Později puchýřky mokvají, tvoří se strupy. Ekzém postupně přechází do svého okolí. Po přerušení kontaktu nemocného se svým alergenem se vývoj nemoci zpomalí. Po opakovaném působení alergenu na kůži přecitlivělého se jednotlivé výsevy opakují.


Vzniká na základě imunitního mechanismu, a to ne jako antigen, tzn. protilátková reakce, ale buňkami zprostředkovaná reakce v důsledku imunologické aktivity T – lymfocytů. Většina kontaktních alergenů patří do skupiny chemických škodlivin s malou molekulovou hmotností. Jsou to tvz. hapteny, které se musí v lidském těle vázat na bílkoviny, aby se vytvořily kompletní, plnohodnotné alergeny. Ke vzniku přecitlivělosti jako imunologickému procesu přispívají i jiné faktory (stav pokožky, zejména zánětlivé reakce kůže, dále fokální ložiskové infekce, poruchy trávicích ústrojí, poruchy látkové přeměny, choroby žláz s vnitřním vylučováním, jakož i genetické faktory, které v některých případech umožní, resp. ■ podporují vznik přecitlivělosti na kontaktní alergeny K nejčastějším vyvolatelům kontaktního ekzému patří: peruánský balzám, nikl a jeho sloučeniny, chrom a jeho sloučeniny, kobalt a jeho sloučeniny, guma a gumárenské chemikálie, formaldehyd, parafenylendiamin polyakrylové a polymetakrylové hmoty, feno- a aminoplasty, polyesterové pryskyřice, polyuretanové pryskyřice, terapeutika a kosmetika pro vnější použití (obvykle jsou to masťové základy, konzervanty a účinné látky), rostliny a dřevo, pesticidy a další.Diagnóza se stanoví na základě podrobné opakované anamnézy Zjištěním, v jakém pracovním prostředí se postižen pohybu je, které všechny pracovní pomocné látky a v jakém množství používá a také zjištěním, jaké je domácí prostředí dotázaného, jaké používá předměty a jejich složky každodenní potřeby, včetně všech kontaktů v jeho životním prostředí. Diagnóza se stanoví na základě klinického obrazu a potvrzení epikutánními, náplastními kožními testy. Při tomto testu se obvykle na jeden až dva dny nalepí na kůži zad náplast, která obsahuje podezřelé látky. Po odstranění se odečte výsledek. Pokud místo začervená, svědí a pálí, znamená to, že pacient je na danou látku alergický, přecitlivělý.


Principem epikutánního testu je napodobování kontaktu kontaktního alergenu s pokožkou za určitých podmínek, přičemž vyvolává na kůži malý, miniaturní ekzém. Základní otázkou léčby kontaktního ekzému je eliminace (vyloučení) kontaktu nemocného se svým kontaktním alergenem. V prevenci má velký význam vstupní vyšetření a v pracovním poměru správné pracovní zařazení každého pacienta. Důležité je i poučení jednotlivce o možnostech kožních poškození, io nezbytných preventivních opatřeních na pracovišti po důkladném rozboru technologie.


Na pracovišti je třeba vytvořit zdraví neškodlivé prostředí, tzn. dostatečně prostorné pracovní haly s větráním, ventilací a klimatizací; zajistit přiměřené mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost, rychlost proudění, sálavé teplo); dodržovat zásady automatizace a mechanizace, resp. i hermetizace postupů, aby se zabránilo kontaktu alergenů s pracovníky ve výrobě.


K individuální prevenci patří používání ochranných pracovních prostředků chránících kůži (ochranné obleky, zástěry, masky, respirátory, rukavice, ochranná obuv, ochranné pracovní masti a pasty); nedráždivé a přitom účinné čistící prostředky na kůži, péče o čistotu - nejen o čistotu pracovních stolů, podlah a stěn, ale také o čistotu pracovních obleků, pracovního osobního prádla a čistotu kůže a ze strany zaměstnavatele zajištění dostatečného počtu sprch s teplou a studenou vodou, správně vytápěné koupelny, zabránění možnosti infekce kožními houbami (používat rohože z plastů, nosit zvláštní obuv pod sprchami apod.).


Také regulace času odjezdů hromadných dopravních prostředků ze závodu po pracovní směně přispívá k dobrým výsledkům na úseku boje proti profesionálnímu kontaktnímu ekzému, protože pracovníci z časových důvodů často zanedbávají důkladné očištění kůže po práci. Periodická preventivní lékařská vyšetření exponovaných, včasná diagnóza a účinná léčba vhodně doplňují preventivní opatření. Řešení není vždy jednoznačné a jednoduché, protože přeřazení nebo vyřazení přecitlivělého pracovníka není leckdy možné. Vyloučit škodlivý alergen se ale musí. Např. kadeřnicím a ženám se při barvení vlasů při přecitlivělosti na parafenylendiamin doporučuje místo něho používat henu, při přecitlivělosti na nikl u pracovníků zdravotnictví (stomatolog), povlak poniklovaného předmětu polyuretanovým lakem a další. Vyhýbat se kosmetickým krémům s obsahem volného formaldehydu atp. Aby byla prevence úspěšná, vyžaduje dobrou spolupráci lékaře a pacienta, ale také zdravých, ať už na pracovištích nebo v mimopracovním prostředí.

Zaujalo vás toto téma a toužíte se o něm dozvědět ještě víc?
Pro všechny poznání chtivých Soaphoristů nabízíme také výběr dalších výživných zahraničních zdrojů souvisejících s obsahem článku:
- What Causes Sensitive Skin and How Can I Care for It?
- Sensitive Skin: Symptoms, Common Triggers & How It's Treated
- Skin Allergy Home Remedies
Podobné produkty
Zavřít
Více detailů
Nebyly nalezeny žádné produkty.

Navigace

Nastavení

Více detailů
Nebyly nalezeny žádné produkty.

Vytvořte si účet pokud si chcete uložit oblíbené položky.

Přihlásit se

Vytvořte si účet, pokud si chcete používat seznamy přání.

Přihlásit se